Novinky

18.7.2022

Pavel Semerád: Vzdělání může představovat konkurenční výhodu

Pavel Semerád: Vzdělání může představovat konkurenční výhodu

Pavel Semerád je dnes úspěšný vysokoškolský učitel, mentor a daňař. Po neúspěšném studiu přešel na Sting a podle jeho slov to bylo životní studentské rozhodnutí a s přáteli ze studií se potkává dodnes. Pro doktorské studium se rozhodl kvůli problémům s karuselovými podvody s pohonnými hmotami. Najdete ho na facebooku, má vlastní podcast a blog. Působí jako odborný asistent na Ústavu učetnictví a daní na Mendelově univerzitě v Brně. Řídí se tím, že učitel by měl být autentický a při vzdělávání dalších generací pamatuje na to, že vzdělání představuje konkurenční výhodu. Na Pavla Semeráda se můžete také obrátit, když si nevíte rady se svou závěrečnou prací.

Působíte jako mentor a vysokoškolský učitel. Jak jste se k dráze učitele dostal? Chtěl jste jím být vždycky?

Přiznám se, že jsem o sobě jako o učiteli původně vůbec nepřemýšlel. Na doktorské studium jsem šel v roce 2011, tedy v době, kdy byl obrovský problém s karuselovými podvody na českém trhu s pohonnými hmotami. V mém rozhodování hrály důležitou roli dvě věci. První byla skutečnost, že na trhu s pohonnými hmotami působím od roku 2004 a že jsem chtěl našemu trhu pomoci. Druhá pak byla ta, že jsem se podvodům na dani z přidané hodnoty věnoval už ve své bakalářské a diplomové práci na Stingu, a chtěl jsem na to navázat. No a protože jsem si podal přihlášku do prezenčního studia, bylo mojí povinností i učit a vést závěrečné práce. Tak takhle jsem se stal učitelem a později mentorem. 

Co Vás na učení nejvíc baví?

Na učení mě nejvíc baví interakce se studenty. Osobně nemám moc rád jen suchou teorii, i když se bez ní v účetnictví a daních neobejdu. Proto se ji vždy snažím propojit i s praktickým životem. Největší radost mám, když se mi v průběhu semestru podaří najít cestu i k původně  zarytým odpůrcům daní a když se mi je podaří rozpovídat a vtáhnout do děje. Razím postup, který byl zmíněn i ve filmu Pupendo: „Dnes vás proti vaší vůli opět trochu vzdělám.“ I když to na první pohled může vypadat tvrdě a neobratně, podle evaluací si myslím, že je to správná cesta.

Jací jsou dnešní studenti?

Když se dívám na dnešní studenty, tak si myslím, že začínají mít problém s ústním vyjadřováním. Vysoké školy jsou dnes hodně zaměřené na písemné zkoušení a oproti mým studentským letům se upozaďuje ústní zkoušení. Proto jsem se k němu před pěti lety vrátil a studenty zkouším i ústně.

Co se naopak podle Vás nemění?

Všechny generace studentů jsou stejné, protože vždy začínají s čistým štítem. Filozofové používají termín tabula rasa. Je tak jen na studentech a jejich učitelích, čím ty své prázdné listy popíšou.

 

Říká se, že dnešní studenti to mají v mnohém těžší než předchozí generace, že je čeká těžká budoucnost, vnímáte to taky tak?

To je velmi těžká otázka. Na jednu stranu to mají dnešní studenti jednodušší v tom, že mnoho informací a zdrojů mají k dispozici online a nemusí kvůli každé knize do knihovny.
Vaše otázka ale pravděpodobně směřuje k něčemu jinému. Ano, dnešní studenti to mají těžší v tom, že jim nikdo nezaručí, jak bude vypadat pracovní trh za 10, 15, 20 let. Tím, jak dochází k masivní robotizaci a automatizaci, tak se vše hrozně rychle mění. Myslím, že ani školy samy neví, jak a co mají žáky a studenty učit, aby ty znalosti byly použitelné alespoň do doby, než dokončí svá studia. Porozumění, nebo spíše nedorozumění mezi generacemi je takový evergreen. Každá generace je vychovávána trochu jinak, žije v jiné době, má k dispozici jiné nástroje… V tom vnímám ty mezigenerační odlišnosti.

Jaký myslíte, že by měl být učitel? Co je vlastně jeho úkolem?

Já vnímám roli mezi studenty a učiteli tak, že učitelé předávají své zkušenosti svým následovníkům. V okamžiku, kdy to takhle začnou vnímat obě strany, tak to významně zlepší jejich vzájemný vztah a zefektivní celý vzdělávací proces. Zažil jsem, bohužel, i výjimku, která nám na otázku odpověděla, že se s námi nebude dělit o své těžce získané zkušenosti. To je ale už z podstaty špatně. Naštěstí šlo opravdu jen o výjimku.
Abych ale odpověděl na Vaši otázku, učitel by měl být hlavně sdílný a měl by být ochoten předat studentům to nejlepší. I proto by ale učitel měl jít s dobou a měl by být ochoten se vzdělávat. Klidně i od svých studentů.

 

Založil jste pro studenty Facebook, píšete blog, nahráváte podcast. Děláte toho pro studenty opravdu hodně. Co Vás k tomu motivuje?

Facebookovou stránku jsem zakládal už v roce 2012. Důvod byl prostý. Chtěl jsem studentům pomoci lépe pochopit účetnictví a daně. Chtěl jsem, aby se mohli bez obav na cokoliv zeptat. To byla má hlavní motivace. S blogem to bylo podobné. Jednou se mě naše rodinná známá zeptala na něco, co se týkalo studia na vysoké škole. Prakticky okamžitě jsem ji navrhl řešení. Udělala to, co jsem ji poradil, a pomohlo to. V tu dobu jsem si uvědomil, že jsem toho už na té akademické půdě prožil docela dost a že je čas to té mé komunitě vrátit. Víte, měl jsem skvělé učitele a moc rád na všechny vzpomínám. Byli to právě oni, kteří mi předali své zkušenosti a znalosti. Já tak nedělám nic výjimečného, dělám to stejné, co dělali mí učitelé. Jen mám k dispozici trochu modernější nástroje.

Máte nějaké triky, jak se studentům přiblížit? Zkušenost, co je vždycky potěší, co ocení?

Nemám v rukávu žádné instantní triky, kterými bych se dokázal přiblížit studentům. (Smích) Triky studenti velmi rychle prokouknou, protože, pokud to ve vás není, tak se nevydržíte takhle chovat celý semestr. Myslím, že učitel by měl být autentický. Měl by být takový, jakým skutečně je. To znamená, že by se neměl ani bát říct, že nezná odpověď na nějakou otázku. Ale dobře, jeden vyzkoušený trik vám přece jen prozradím – studenti milují příběhy. Pokud tedy máte nějakou životní zkušenost, je dobré se o ni podělit.

Dáváte školení, jak napsat bakalářku nebo diplomku. S čím mívají studenti problém a čím to podle Vás je? Jaké chyby se opakují?

To je hodně individuální. Podle mě se ale nejčastěji opakují dvě zásadní chyby. První je špatný výběr tématu, druhá je nekonzultování práce s vedoucím.
Když si totiž studenti zvolí téma, aniž by si o něm dopředu něco přečetli, bývají obvykle nemile překvapeni, že to všechno není takové, jak si to představovali.T ohle je dokáže paralyzovat na hodně dlouhou dobu. Velmi často se také potkávám se studenty, kteří z nejrůznějších důvodů nekonzultují práci s vedoucím. Někdy je to vinou studenta, jindy nekomunikuje vedoucí. V obou případech je to ale další problém, který významně ovlivňuje kvalitu práce a rychlost jejího zpracování.

Vy jste se na svém blogu zmínil, že Vás psaní diplomky bavilo, ale určitě jste čelil během psaní nějakým překážkám. Napadlo Vás už tehdy, že by Vás bavil tento typ konzultací?

Upřímně, když jsem psal své závěrečné práce, tak jsem měl úplně jiné starosti. Proto bych to mé psaní zbytečně neidealizoval. Taky jsem si musel projít autorskými krizemi. Ale díky pro mě smysluplnému tématu jsem ty krize překonával mnohem snáz. To je pravda.

Rád mluvíte o tom, jak Vás ovlivnilo studium na soukromé vysoké škole. Jaká byla Vaše motivace vybrat si Sting?

Musím se přiznat, že jsem šel na Sting až po dvou letech neúspěšného kombinovaného celoživotního studia na Masarykově univerzitě. Prostě jsem se tehdy neuměl učit a přechod ze střední školy jsem nezvládl. Když už to vypadalo, že budu bez vysoké školy, promluvil mi do duše pan inženýr Petr Buchníček – daňový poradce a tehdejší vyučující na Stingu – a na jeho doporučení jsem si podal přihlášku na Sting.

Jak na to vzpomínáte, co na svém studiu oceňujete?

Když se dnes ohlížím nazpět, bylo to mé nejlepší studentské rozhodnutí, které ovlivnilo mé další směřování. Hlavně studium bakaláře mi dalo opravdu hodně. Tehdy mě učili přední daňoví poradci a auditoři a z toho, co jsem se od nich naučil, těžím v podstatě dodnes. Ne, že bych se dále nevzdělával, to v mém oboru nepřipadá moc v úvahu, ale naučili mě daňově myslet. To je to, co oceňuji úplně nejvíc. Když už jsem u těch vzpomínek, tak nesmím zapomenout ani na mé spolužáky. Tehdy jsme se sešli opravdu skvělá parta a jsem rád za to, že se čas od času společně potkáváme.

Máte vystudovanou soukromou i veřejnou vysokou školu. Jaký vidíte rozdíl mezi těmito dvěma typy škol?

Tady ta otázka je hodně nevděčná. Svádí totiž k tomu, abych řekl, která škola je lepší nebo horší. To se ale takhle jednoduše říct nedá. Samozřejmě, že si soukromou vysokou školu musí student zaplatit. Ale vždycky je to o přístupu studenta ke studiu. Pokud chcete studovat jen kvůli titulu, dají se při troše štěstí zvládnout obě dvě varianty. Pokud ale od studia čekáte víc než jen titul, např. aby vám studium pomohlo ve vaší kariéře, musíte zvážit vlastní pro a proti.

Jak by si měl vlastně člověk vybírat vysokou školu? Někteří mají jasno už od střední, ale co ti, co trochu tápou?

Myslím, že je úplně normální, když studenti nevědí, co studovat hned po střední škole. Já jsem byl také jedním z nich. Po maturitě jsem chtěl studovat práva, ekonomku, češtinu pro střední školy a medicínu. V podstatě jsem čekal, že mě vezmou všude a já si pak ještě rozmyslím, kam půjdu. Když mě potom nikam nevzali, byl to pro mě docela šok. Nakonec jsem byl rád za to ESF. Když jsem to studium ale po dvou letech ukončil, byla to pro mě skoro životní katastrofa. Asi to tak ale mělo být, byla to cenná zkušenost. Dostal jsem na své rozhodování o budoucnosti ne jeden ale hned dva roky. Mým největším benefitem bylo, že jsem už během studia pracoval v naší rodinné firmě a získal reálnější představy o tom, co chci a co nechci v životě dělat. Takže pokud studenti váhají nad tím, co studovat, moje rada je jednoduchá. Dejte si rok studijního volno, běžte do praxe a získejte co nejvíce zkušeností. Podle nich se pak snáze rozhodnete, kam dále směřovat.

 

Myslíte, že vysoké školy, potažmo všechny školy, dostávají nárokům naší doby? Připraví studenty opravdu na život? Není lepší jít rovnou do praxe?

Jestli vysoké školy dostávají nárokům naší doby a jestli připraví studenty na život mi nepřísluší hodnotit. Od toho jsou tu jiní – národní akreditační úřad, zaměstnavatelé i sami studenti. Navíc, abyste mohli něco takového zodpovědět, tak na to potřebujete čas. Samozřejmě, že je jednou z možností jít hned do praxe. Však to tak udělali i přední světoví lídři, ke kterým mnoho studentů vzhlíží. Jenže ta pravděpodobnost, že se z vás stane druhý Bill Gates, Steve Jobs nebo Mark Zuckerberg, je velmi malá. Navíc o stejném úspěchů sní tisíce firem a startupů po celém světě. Celý život budete čelit obrovské konkurenci a vzdělání pro vás může být konkurenční výhodou. Já osobně vnímám studium vysoké školy jako místo, kde nejste zatíženi stereotypy typu, že se to takto dělá už dvacet let a není důvod to měnit. Místo toho se můžete na určitá témata podívat s větším nadhledem. Ano, přiznávám, že ne všechno z toho, co jsem se ve škole učil, jsem někdy v praxi využil. Je ale lepší vědět, že něco takové existuje, než potom složitě a draze objevovat dávno objevené.

Vzdělání se vlastně často chápe jako jakási ekonomická komodita. Čím vyšší a lepší, tím větší naděje na dobrou práci a tím pádem dobrý plat. Jiní mají za to, že škola zdržuje, jak se stavíte k tomuto?

Těžko říct, který přístup je správný. Nedávno jsem četl článek o úspěšném podnikateli, který se vypracoval i bez vysoké školy. Jenže, a to se už tak často nezmiňuje, se vypracoval odspodu díky tomu, že ho vedli zkušenější a úspěšnější podnikatelé. Ano, s takovými mentory může člověk dosáhnout opravdu velkých cílů.Pak existuje spousta případů velmi vzdělaných lidí, kteří nikdy svůj potenciál plně nevyužijí. Prostě jim je dobře v zaměstnání, nechtějí mít žádnou odpovědnost, chtějí si jen odkroutit 8 hodin denně a jít domů.
Ani jeden z těchto protikladů není ani dobrý ani špatný. Záleží zkrátka na každém, jakou cestu si zvolí. Já osobně věřím v hodnotu vzdělání jako investice. Navíc nikdy není pozdě začít studovat. Je spousta lidí, kteří začínají studovat po padesátce. Pokud byste ale chtěli vědět, jakou cestu byste si měli zvolit, doporučuji vám, abyste oslovili úspěšné autority v oboru, kterému se chce věnovat. Zeptejte se jich, co jim osobně pomohlo v jejich úspěšné kariéře, příp. co by dnes – mít tu možnost – udělali jinak. Třeba budete překvapeni, co vám odpoví. Ať už to bude cokoliv, přeji všem dobrou volbu a úspěšné studium.

Ing. et Ing. Pavel Semerád, Ph.D., MBA

Akademický pracovník, odborný asistent  na Provozně ekonomické fakultě –  Ústav účetnictví a daní Mendelovy univerzity v Brně. Bakalářské studium, obor Zdaňování, absolvoval v letech 2006 – 2009. Následně pokračoval v navazujícím studiu Podniková ekonomika a management 2009 – 2011.

Zaujal vás rozhovor s naším absolventem? Chcete taky studovat na Stingu?

9.6.2022

Léta na Stingu byla krásná a daně mě pořád baví, říká Ondřej Babuněk

Léta na Stingu byla krásná a daně mě pořád baví, říká Ondřej Babuněk

Ačkoliv Ondřej Babuněk nejdřív zvažoval studium na pedagogické fakultě, nakonec se nechal zlákat daněmi. A to i díky rodinné firmě, která podnikala v účetnictví. I kvůli skvělým referencím nastoupil na brněnský Sting a svého rozhodnutí věnovat se daním nelituje. Byla to krásná léta, říká, naučil jsem se skutečně vzdělávat. V současné době je Ondřej Babuněk zástupcem vedoucího Oddělení daně z přidané hodnoty na Generálním finančním ředitelství v Praze. A k učení se přece jen zčásti dostal: působí jako lektor seminářů pro odborníky, jako jsou účetní, ekonomové nebo daňoví poradci. 

V oblasti daní se pohybujete dvanáct let. Má Vás ještě co překvapovat? 

V oblasti daní vás vždycky něco překvapí. Pořád přichází různé legislativní změny, musíte stále aktualizovat svůj úhel pohledu, ať jste v oblasti dani z příjmu, nebo v DPH. V mé oblasti přicházejí primárně změny z unijního práva a tam pak vyvstávají třecí plochy s právem tuzemským. Je běžné, že mají pak zákonodárci a odborníci, jako daňoví poradci, účetní, správci daně nebo legislativci, rozdílné názory na danou problematiku. Když existuje třeba evropské pojetí a pojetí komory daňových poradců či správců daně, nemůžou se občas tyto strany sladit a vyplyne z toho něco, co nebylo cílem zákonodárce. Nakonec se ale vždycky nějak dohodneme, aby to fungovalo.

 

Vy jste na daně odborník. Potřebuje se v daních vyznat běžný člověk? 

Běžný člověk, který se věnuje něčemu jinému, daně nebude řešit zase tak hluboce. Myslím, že ideální by bylo, kdyby každý člověk měl základní přehled, co se zdaňuje, a to mu úplně stačí. Pak jsou tady odborníci a ti už jsou v situaci, že by měli zákon znát. Ale i odborníci mají výsek své specializace, které se věnují. Někteří se věnují jen DPH a někteří dani z příjmu. Ale za mě je nejlepší věnovat se jedné oblasti, protože pak ji budete pořádně umět. Samozřejmě jsou lidi, kteří rozumí příjmovce i DPH, ale je to složitější. 

Chtěl jste vždycky studovat daně?

Úplně ne. Když jsem se rozhodoval, tak jsem zvažoval pedagogickou fakultu, lákalo mě učení. V rámci rodiny jsme měli účetní firmu a já jsem se tomu začal věnovat. Chytlo mě to a pak jsem šel na Sting a byla to jedna z nejrozumnějších voleb, co jsem za život mohl udělat. 

Takže dobrá volba, nebo rozumná?

Obojí. Dobrá i rozumná. Bral jsem totiž v potaz i vyučující. Tehdy tam byl ještě rektorem pan Sadovský jako jeden ze zakládajících členů Komory daňových poradců, takže to byl jeden z aspektů, ke kterému jsem přihlížel při výběru. Učili tam lidi, kteří zakládali Komoru a měli obrovské zkušenosti. My jsme pak využívali jejich znalosti rovnou v praxi. Já konkrétně třeba v rodinném byznysu. V řadách daňových poradců měl Sting opravdu velmi dobré renomé. 

 

Přemýšlel jste někdy, že byste změnil obor?

Zatím mě to baví a naplňuje a jsem v tom oboru spokojený. O to je to snazší, když chodíte do práce, kde vás to baví. Jakmile pochopíte systém, daň uplatňujete líp a snáz. Mě baví, že když se setkáte s něčím, třeba s Judikaturou soudního dvora EU, najednou zjistíte, že něco, co se uplatňovalo několik let, je jinak, protože Soudní dvůr EU řekl, že se to musí dělat jinak a ono to má pak dopad na subjekty. Tím se posouváte, měníte si myšlení, rozvíjíte se. A všechno může být za tři čtvrtě roku jiné. To je na daních krásné: vždycky vás to nutí přemýšlet, jaké to má dopady. Takže můžete říct třeba firmě: do budoucna vás čeká tohle a tohle, bude to stát nějaké náklady, něco vám to dá, něco vezme. 

Kdybyste mohl uvést nějaký konkrétní příklad z praxe ohledně změn a jejich dopadů?

Týká se to oblasti cash flow. Tam, když zvolíte špatný režim, tak se třeba dostanete situace, že ztratíte nárok na odpočet a bude vás to stát peníze a úroky z prodlení, protože jste třeba vyplnili špatně doklady. Já říkám vždycky účetním, že doklady musí být správně vystavené. Jakmile je tam chyba, může vás to stát peníze.

Je jednoduché udělat takovou chybu? 

Strašně. Stačí, když na tom dokladu uvedete něco, co nemáte, nebo vám něco chybí a už o ty peníze přijdete. Nedávno jsem řešil případ, že si firma zadala smlouvu o dílo a sjednali si záležitosti o pravidelných plněních, ale nemysleli do budoucna a neochránili si cash flow. Přišli o zálohy. Přitom, kdyby to udělali dobře, tak nemuseli odvádět daň a přiznávat plnění, fakturačně by měli snazší práci. Proto si myslím, že každá firma by měla mít svého účetního a daňového poradce, ušetří spoustu peněz. Někteří lidi si to dělají doma v excelu a pak to mají neuvěřitelně těžké, cestou je mít poradce, radši si připlatit, ale být bez starostí.

 

Často se mluví o tom, že děti by měly být vedeny ve škole k finanční gramotnosti. Říkám si: Vědí budoucí živnostníci, třeba vyučení řemeslníci, kam se obrátit? 

Myslím, že v rámci osnov by je učitelé určitě měli upozornit na základní věci. Plno lidí, jako elektrikáři, instalatéři, zedníci se vrhnou na podnikání a pak se zjišťují po dvaceti lidech, co mají dělat. Někdo by jim měl před odchodem ze školy říct: tohle tě čeká, na tohle se připrav, tohle budeš řešit. Zkrátka bazální informace, co mají řešit se živnostenským úřadem, co je to živnostenský zákon.

Z toho, co říkáte, je patrné, že daňaři mají pořád co na práci, stále jsou tady lidi, kteří potřebují pomoct…

Daňaři obecně mají spoustu práce a velmi rozmanité. Každá firma se zabývá něčím jiným a daňové záležitosti na ně dopadají rozdílně. Firem, které podceňují své daňové povinnosti a dělají si účetnictví a daně tzv. na koleně, je hodně. Neopatrnost nebo neznalost v daňové oblasti může mít na firmu dalekosáhlé důsledky a nechat si pomoct od daňaře považuji za minimální rozumnou volbu.

Z Vašich odpovědí mám

dojem, že se vlastně Vaše práce tomu učitelství částečně blíží. Stále lidi směřujete, vnímáte to taky tak?

Z pozice Generálního finančního ředitelství, kde se zabýváme metodickou činností pro Finanční úřady a Odvolací finanční ředitelství, je to také částečně přednášková činnost. To se učitelství celkem blíží, jen to má určité specifika. Je tam větší interakce a široké diskuze nad některými věcmi. V oblasti tuzemského školství takovou vzájemnou komunikaci mezi studenty a učitelem moc nemáme a je to obrovská škoda. Ukazujete lidem cestu, jak se na danou věc dívá soud, odborná veřejnost i vy. Myslím, že to všechny obohacuje.

Vraťme se ještě ke Stingu, jak na něj vzpomínáte?

Byly to nádherné roky. Jezdil jsem tam moc rád. Vzdělával jsem se v různých oblastech, dalo mi to vhled a nadhled nad určitými problematikami. Naučil jsem se vzdělávat, hodně číst, vyhledávat si informace a osvojit si kritické myšlení. Ověřovat si informace. Získal jsem spoustu informací od daňových poradců, které byly užitečné v rámci mého dalšího působení. Bylo nás tam poměrně málo, zhruba šedesát, ale končila nás míň než půlka. Nebylo tak, že by soukromé školství bylo nějak snazší. Opravdu jsme museli umět. Nebylo to tak, že člověk přišel, sedl si a dostal.

Měli jste díky tomu, že se jedná o menší školu, užší vztah k vyučujícím? 

Mohli jsme běžně přijít za vyučují

cími. Nikdy nedělali problémy, vždy byli ochotní. Mohl jsem se přihlásit, doptat se. Když je vás v aule sto dvacet, asi se nebudete hned hlásit s dotazem, ale ty malé skupiny jsou velmi efektivní pro výuku a diskuzi. Bylo to nejlepší, co nás mohlo potkat. 

 

Ing. Ondřej Babuněk, Ph.D.

Zástupce vedoucího Oddělení daně z přidané hodnoty na Generálním finančním ředitelství v Praze. V oblasti daní se pohybuje od roku 2010. Věnuje se metodické činnosti týkající se daně z přidané hodnoty. Působí také jako lektor seminářů zaměřených na prohlubování znalostí odborníků v dané oblasti.

Zaujal vás rozhovor s naším absolventem? Chcete taky studovat na Stingu?

 

8.6.2022

Červnový den otevřených dveří

Baví vás čísla? Patřily k vašim oblíbeným předmětům ve škole účetnictví a ekonomika? Svět financí a daní pro vás není nuda, ale líbí se vám jejich logika a systém? Jestli zvažujete vysokou školu tohoto zaměření, přijďte se podívat na Den otevřených dveří soukromé  Vysoké školy ekonomiky a financí Sting, který se koná na adrese Rašínova 2 v Brně 16. června od 16:45 v prostorách NEWTON University.

Vysoká škola ekonomiky a financí Sting s nejdelší tradicí v Brně nabízí atraktivní studium, které zohledňuje vaše budoucí uplatnění. Výuka je co nejvíce propojená s praxí. Na Stingu vyučují odborníci z praxe, kteří se soustředí na to, aby by byla výuka v souladu s požadavky na dovednosti absolventů 21. století. Jako součást rodiny NEWTON University Group (spolu s NEWTON University a NEWTON College) nabízí Sting zázemí silné a úspěšné značky s výbornými podmínkami pro studium a start vaší kariéry.

„Někdy se mi stane, že vytáhnu skripta ze Stingu, něco si zopakuju a aplikuju to do praxe.“ Antonín Hübner, generální ředitel  Mikroelektroniky spol. s r. o.

Co se na DOD v Brně čeká?

  •  Provedeme vás školou a ukážeme vám učebny, studovny i společenské prostory.
  • Dozvíte se všechny důležité informace o studiu a studijních možnostech.
  • Řekneme vám vše o praxích, zahraničních stážích i o tom, čeho si na své alma mater nejvíc váží studenti a absolventi – například osobního přístupu nebo vyučujících v podobě uznávaných odborníků. 

Harmonogram:

16.45 – 17.00 – Představení studijního zázemí za doprovodu studentů
17.00 – 17.20 – Představení studijních možností a mimoškolních aktivit
17.20 – 18.00 – Coffee break (možnost individuálních otázek)

 

DOD Vysoké školy ekonomiky a financí Sting

Kdy? 16. června 2022
Kde?
 Rašínova 2 v Brně
V kolik?
Od 16:45 do 18 hodin
Facebooková událost

Pokud byste se rádi zúčastnili, potvrďte prosím, svou účast ve facebookové události.

Těšíme se na vás a brzy na viděnou!

 

 

 

30.5.2022

Moje práce mě nutí se vzdělávat, říká Antonín Hübner. Sting mě překvapil svou kvalitou

Moje práce mě nutí se vzdělávat, říká Antonín Hübner. Sting mě překvapil svou kvalitou.

Generální ředitel podniku Mikroelektronika spol. s r.o., Vysoké Mýto a absolvent Stingu, Antonín Hübner, je člověk, který se celý život vzdělává a pracuje na sobě. Je to nutné, protože firma, kterou řídí, má celosvětovou působnost a co platilo včera, neplatí dnes. Byznys je neúprosný, říká, musíte být stále ve střehu. Co mu dala vysoká škola? Proč je nutné se vzdělávat? Jak mu pomohla v praxi a jak vzpomíná na studia na Stingu?

 Jak vzpomínáte na studium na Stingu?

Musím říct, že jsem byl příjemně překvapený. V té době už jsem pracoval na manažerské pozici a potřeboval jsem studium, které mi umožní skloubit práci se školou, a v tom byl Sting perfektní. Vyhovoval mi propracovaný systém zkoušek, organizace studia i studijní plán. Díky tomu, že to byla menší škola, bylo snadnější se domluvit s vyučujícími ohledně mých možností. Nicméně na Stingu přes jeho vstřícnost vládla přísná pravidla a vyučující byli skutečně kvalitní, nic vám neodpustili.

Proč jste se rozhodl studovat na soukromé škole?

Potřeboval jsem školu, která by poskytovala vstřícnou komunikaci studijního oddělení a kvalitní výuku. Byl jsem tehdy velmi pracovně vytížený. V neposlední řadě mi záleželo na tom, jak se chovají ke studentům a jaké má škola reference. Škola měla dobré jméno, takže to nebylo těžké rozhodování.

Máte zkušenost i z veřejného školství, pozoroval jste nějaké rozdíly?

Rozdíl spatřuji zejména ve velikosti vysoké školy. Na Stingu probíhala větší interakce mezi studenty a vyučujícími, což bylo právě tím, že škola byla menší, dalo by se říci rodinná. Znali jsme se s dalšími studenty, a tak jsme mohli navázat dobré vztahy. Co se týče učitelů, líbilo se mi, že tam přednáší zkušení akademici. Několikrát se mi stalo, že jsem mohl konzultovat s vyučujícím věci i v rámci své práce.  

Takže Vám škola pomohla i v praxi?

Většina předmětů fungovala tak, že to bylo spíše uvedení do praxe a poznatky se daly do praxe aplikovat. Nebylo to jen studium pro studium. Kdo chtěl a byl aktivní, tak tam tu provázanost našel. Makro, mikro, marketing mi daly hodně. Oceňuji, že na škole kladli důraz na to, věci skutečně pochopit, ne se jen naučit na zkoušku.

Člověk si často klade otázku: studovat dál, nebo jít do praxe a pak třeba na kombinované studium? Co je podle Vás dobrá cesta?

Jsem v tom trochu kacíř. Myslím si, že je špatně, když někdo vystuduje a nemá žádnou praxi. Studuje bakaláře, magistra, doktorát, ale v životě nepracoval v oboru. Kdyby po ukončení bakalářského studia byla povinná tříletá praxe, dalo by to studentům víc, a víc by se jim to vrátilo na získaných vědomostech. Po takové praxi by už lépe chápali souvislosti v jednotlivých předmětech a jejich praktické využití. Když nemáte praxi, často nevíte, proč se vlastně ty věci učíte a jak je v praxi aplikovat. Jenže zároveň tohle nemůžete chtít po dvaceti tříletém studentovi, který o svém oboru leckdy nemá jasnou představu.

Když ten člověk má praxi, je pro něj nutné dál studovat? Není to zbytečné?

Já vlastně studuju pořád. Nutí mě k tomu moje práce. Naše firma má celosvětovou působnost a byznys je v tomhle tvrdý, co platilo včera, neplatí dnes. Věci se hrozně rychle vyvíjí a mění a vy musíte být pořád ve střehu, pořád sledovat, co se děje, jaké jsou aktuální trendy. Co se týče samotného studia, tak tam byla i jedním z motivátorů potřeba utřídit a aktualizovat si znalosti. Někdy se mi stane, že vytáhnu skripta ze Stingu, něco si zopakuju a aplikuju to do praxe. Naučil jsem se aplikovat sofistikované metody třeba z vysokoškolské matematiky. Tím, že jsem na Stingu dostal praktické obecné znalosti, naučil jsem se rychle orientovat a aplikovat ty věci do praxe. To právě dobrá škola dělá: učí vás, jak využít věci, které se učíte, v praxi.

Jak to je u vás ve firmě? Máte studenty na praxích, nebo absolventy?

Rádi bychom spolupracovali se studenty více, ale často narážíme na časové kapacity našich specialistů, kteří by se měli studentům věnovat. Aktuálně spolupracujeme s Pardubickou univerzitou na vývojovém projektu, nabízíme témata a zároveň vedení diplomových prací z technických oborů a studentům středních škol v oboru elektro nabízíme možnost praxe. Absolventi u nás najdou uplatnění především v oblasti vývoje SW a HW.

Na co by se podle Vás měli budoucí studenti při výběru vysoké školy zaměřit? O čem podle Vás vlastně studium je?

Já myslím, že to je o vyučujících. Škola může mít zvučné jméno, a přesto vás vyučující zklamou. Nebo může být malá s perfektními lidmi. Všechno je to o lidech. Takže já osobně bych se zaměřil na to, kdo na škole učí a jaké jsou studijní plány. A o čem studium je? Za mě nejvíc o samostatnosti a zodpovědnosti. Nikdo vás nebude vodit za ručičku, říkat vám, na kterou zkoušku musíte jít. To všechno se vám pak bude hodit v práci. Budete schopni dodržovat termíny a přijmete zodpovědnost za své rozhodování.

Zaujal vás rozhovor s naším absolventem? Chcete taky studovat na Stingu?

8.3.2022

Akademie Sting přechází pod křídla NEWTON University Group

Ekonomicky zaměřená Akademie Sting, nejstarší brněnská soukromá vysoká škola, mění majitele. Nově přichází do skupiny NEWTON University Group, kde bude sestrou byznysově orientované Vysoké školy NEWTON, a.s. (v mezinárodním prostředí NEWTON University). V rámci akreditace doznají změn některé její specializace a podle vize NEWTONu se posílí přístup ke studentům, kvalita vyučujících nebo podpora stáží.

NEWTON University (dříve NEWTON College) se rozrostla o Akademii Sting, soukromou vysokou školu s nejdelší tradicí v Brně, kterou absolvovalo už přes 4000 studentů. Zatímco NEWTON se bude dále soustředit na byznysovou výuku pro podnikatele a manažery v soukromém sektoru, Akademie Sting bude hlavně pro budoucí expertní zaměstnance, kteří míří do veřejné sféry: účetní, daňové poradce nebo třeba manažery ve státní správě.

Celá zpráva na NEWTON Today.

 

Přihlaste se do bakalářského studia