Léta na Stingu byla krásná a daně mě pořád baví, říká Ondřej Babuněk

Léta na Stingu byla krásná a daně mě pořád baví, říká Ondřej Babuněk

Ačkoliv Ondřej Babuněk nejdřív zvažoval studium na pedagogické fakultě, nakonec se nechal zlákat daněmi. A to i díky rodinné firmě, která podnikala v účetnictví. I kvůli skvělým referencím nastoupil na brněnský Sting a svého rozhodnutí věnovat se daním nelituje. Byla to krásná léta, říká, naučil jsem se skutečně vzdělávat. V současné době je Ondřej Babuněk zástupcem vedoucího Oddělení daně z přidané hodnoty na Generálním finančním ředitelství v Praze. A k učení se přece jen zčásti dostal: působí jako lektor seminářů pro odborníky, jako jsou účetní, ekonomové nebo daňoví poradci. 

V oblasti daní se pohybujete dvanáct let. Má Vás ještě co překvapovat? 

V oblasti daní vás vždycky něco překvapí. Pořád přichází různé legislativní změny, musíte stále aktualizovat svůj úhel pohledu, ať jste v oblasti dani z příjmu, nebo v DPH. V mé oblasti přicházejí primárně změny z unijního práva a tam pak vyvstávají třecí plochy s právem tuzemským. Je běžné, že mají pak zákonodárci a odborníci, jako daňoví poradci, účetní, správci daně nebo legislativci, rozdílné názory na danou problematiku. Když existuje třeba evropské pojetí a pojetí komory daňových poradců či správců daně, nemůžou se občas tyto strany sladit a vyplyne z toho něco, co nebylo cílem zákonodárce. Nakonec se ale vždycky nějak dohodneme, aby to fungovalo.

Vy jste na daně odborník. Potřebuje se v daních vyznat běžný člověk? 

Běžný člověk, který se věnuje něčemu jinému, daně nebude řešit zase tak hluboce. Myslím, že ideální by bylo, kdyby každý člověk měl základní přehled, co se zdaňuje, a to mu úplně stačí. Pak jsou tady odborníci a ti už jsou v situaci, že by měli zákon znát. Ale i odborníci mají výsek své specializace, které se věnují. Někteří se věnují jen DPH a někteří dani z příjmu. Ale za mě je nejlepší věnovat se jedné oblasti, protože pak ji budete pořádně umět. Samozřejmě jsou lidi, kteří rozumí příjmovce i DPH, ale je to složitější. 

Chtěl jste vždycky studovat daně?

Úplně ne. Když jsem se rozhodoval, tak jsem zvažoval pedagogickou fakultu, lákalo mě učení. V rámci rodiny jsme měli účetní firmu a já jsem se tomu začal věnovat. Chytlo mě to a pak jsem šel na Sting a byla to jedna z nejrozumnějších voleb, co jsem za život mohl udělat. 

Takže dobrá volba, nebo rozumná?

Obojí. Dobrá i rozumná. Bral jsem totiž v potaz i vyučující. Tehdy tam byl ještě rektorem pan Sadovský jako jeden ze zakládajících členů Komory daňových poradců, takže to byl jeden z aspektů, ke kterému jsem přihlížel při výběru. Učili tam lidi, kteří zakládali Komoru a měli obrovské zkušenosti. My jsme pak využívali jejich znalosti rovnou v praxi. Já konkrétně třeba v rodinném byznysu. V řadách daňových poradců měl Sting opravdu velmi dobré renomé.

Přemýšlel jste někdy, že byste změnil obor?

Zatím mě to baví a naplňuje a jsem v tom oboru spokojený. O to je to snazší, když chodíte do práce, kde vás to baví. Jakmile pochopíte systém, daň uplatňujete líp a snáz. Mě baví, že když se setkáte s něčím, třeba s Judikaturou soudního dvora EU, najednou zjistíte, že něco, co se uplatňovalo několik let, je jinak, protože Soudní dvůr EU řekl, že se to musí dělat jinak a ono to má pak dopad na subjekty. Tím se posouváte, měníte si myšlení, rozvíjíte se. A všechno může být za tři čtvrtě roku jiné. To je na daních krásné: vždycky vás to nutí přemýšlet, jaké to má dopady. Takže můžete říct třeba firmě: do budoucna vás čeká tohle a tohle, bude to stát nějaké náklady, něco vám to dá, něco vezme. 

Kdybyste mohl uvést nějaký konkrétní příklad z praxe ohledně změn a jejich dopadů?

Týká se to oblasti cash flow. Tam, když zvolíte špatný režim, tak se třeba dostanete situace, že ztratíte nárok na odpočet a bude vás to stát peníze a úroky z prodlení, protože jste třeba vyplnili špatně doklady. Já říkám vždycky účetním, že doklady musí být správně vystavené. Jakmile je tam chyba, může vás to stát peníze.

Je jednoduché udělat takovou chybu? 

Strašně. Stačí, když na tom dokladu uvedete něco, co nemáte, nebo vám něco chybí a už o ty peníze přijdete. Nedávno jsem řešil případ, že si firma zadala smlouvu o dílo a sjednali si záležitosti o pravidelných plněních, ale nemysleli do budoucna a neochránili si cash flow. Přišli o zálohy. Přitom, kdyby to udělali dobře, tak nemuseli odvádět daň a přiznávat plnění, fakturačně by měli snazší práci. Proto si myslím, že každá firma by měla mít svého účetního a daňového poradce, ušetří spoustu peněz. Někteří lidi si to dělají doma v excelu a pak to mají neuvěřitelně těžké, cestou je mít poradce, radši si připlatit, ale být bez starostí. 

Často se mluví o tom, že děti by měly být vedeny ve škole k finanční gramotnosti. Říkám si: Vědí budoucí živnostníci, třeba vyučení řemeslníci, kam se obrátit? 

Myslím, že v rámci osnov by je učitelé určitě měli upozornit na základní věci. Plno lidí, jako elektrikáři, instalatéři, zedníci se vrhnou na podnikání a pak se zjišťují po dvaceti lidech, co mají dělat. Někdo by jim měl před odchodem ze školy říct: tohle tě čeká, na tohle se připrav, tohle budeš řešit. Zkrátka bazální informace, co mají řešit se živnostenským úřadem, co je to živnostenský zákon.

Z toho, co říkáte, je patrné, že daňaři mají pořád co na práci, stále jsou tady lidi, kteří potřebují pomoct…

Daňaři obecně mají spoustu práce a velmi rozmanité. Každá firma se zabývá něčím jiným a daňové záležitosti na ně dopadají rozdílně. Firem, které podceňují své daňové povinnosti a dělají si účetnictví a daně tzv. na koleně, je hodně. Neopatrnost nebo neznalost v daňové oblasti může mít na firmu dalekosáhlé důsledky a nechat si pomoct od daňaře považuji za minimální rozumnou volbu.

Z Vašich odpovědí mám dojem, že se vlastně Vaše práce tomu učitelství částečně blíží. Stále lidi směřujete, vnímáte to taky tak?

Z pozice Generálního finančního ředitelství, kde se zabýváme metodickou činností pro Finanční úřady a Odvolací finanční ředitelství, je to také částečně přednášková činnost. To se učitelství celkem blíží, jen to má určité specifika. Je tam větší interakce a široké diskuze nad některými věcmi. V oblasti tuzemského školství takovou vzájemnou komunikaci mezi studenty a učitelem moc nemáme a je to obrovská škoda. Ukazujete lidem cestu, jak se na danou věc dívá soud, odborná veřejnost i vy. Myslím, že to všechny obohacuje.

Vraťme se ještě ke Stingu, jak na něj vzpomínáte?

Byly to nádherné roky. Jezdil jsem tam moc rád. Vzdělával jsem se v různých oblastech, dalo mi to vhled a nadhled nad určitými problematikami. Naučil jsem se vzdělávat, hodně číst, vyhledávat si informace a osvojit si kritické myšlení. Ověřovat si informace. Získal jsem spoustu informací od daňových poradců, které byly užitečné v rámci mého dalšího působení. Bylo nás tam poměrně málo, zhruba šedesát, ale končila nás míň než půlka. Nebylo tak, že by soukromé školství bylo nějak snazší. Opravdu jsme museli umět. Nebylo to tak, že člověk přišel, sedl si a dostal.

Měli jste díky tomu, že se jedná o menší školu, užší vztah k vyučujícím? 

Mohli jsme běžně přijít za vyučujícími. Nikdy nedělali problémy, vždy byli ochotní. Mohl jsem se přihlásit, doptat se. Když je vás v aule sto dvacet, asi se nebudete hned hlásit s dotazem, ale ty malé skupiny jsou velmi efektivní pro výuku a diskuzi. Bylo to nejlepší, co nás mohlo potkat. 

Ing. Ondřej Babuněk, Ph.D.

Zástupce vedoucího Oddělení daně z přidané hodnoty na Generálním finančním ředitelství v Praze. V oblasti daní se pohybuje od roku 2010. Věnuje se metodické činnosti týkající se daně z přidané hodnoty. Působí také jako lektor seminářů zaměřených na prohlubování znalostí odborníků v dané oblasti.

Zaujal vás rozhovor s naším absolventem? Chcete taky studovat na Stingu?